pondělí 24. října 2016

Prach

Už od literární výstavy nenápadně slibuji přidat něco z mé literární tvorby. Vybrat díla na výstavu nebylo jednoduché a ani vybrat důstojnou první vlaštovku sem na blog nebylo jednoduché. Ne že bych si nemohla vybrat z toho množství úžasných věcí, co mám sepsané v šuplíku, spíš mám spoustu nedokončených věcí, a trápit vás povídkami bez konce nechci (pokud to nebude účel). Prach je tak trochu má srdeční záležitost, je to jedna z prvních věcí, které jsem napsala na vysoké škole (rok 2012) a taky je to poslední povídka, kterou jsem uveřejnila na svém starém blogu, takže je to myslím krásná analogie.
Vlastně se nejedná tak úplně o povídku, ale double drabble, tj. literární útvar o 200 slovech.
Přeju pěkné čtení. R.

PRACH

Babička říká, že až umřeme a budeme dlít pod zemí, stane se z nás prach. Neboť prach jsi a v prach se obrátíš. Nelíbilo se mi to. Prach není hezký a až umřu, nechci být jen ošklivý šedý prach, který se všude zachytí. Babička však opáčila, že takový prach z nás nebude. Když máme vrstvu prachu na podlaze pod postelí, neznamená to, že tam někdo umřel.
Když člověk naposledy vydechne, začne se měnit ve zcela jiný druh prachu. Budeme stříbřité částečky, lehčí než pírko a hebčí než kočičí srst. Nejlepší na tom celém je, že až se z nás takový prach stane, budeme se moct nechat unášet, kam jen budeme sami chtít. Takový prach se dostane daleko za hranice našeho světa, mimo všechno to, co jsme znali v našem životě. Nepozorovaně budeme moct putovat po všemožných galaxiích, planetách, světech, dimenzích…nebudou pro nás žádné hranice. Nebudeme omezeni smysly, které nám říkají, že cesta, po níž jdeme, někde končí. Pro nás, pro prach, nic nekončí. Budeme všude a vždy, jak se nám jen zamane.
Někdy se mi o tom zdá. Myslím, že musí být moc hezké být tím prachem. Babička si je jistá, že ona se jím už brzy stane. Závidím jí.

6 komentářů:

  1. To je úžasné! Po přečtení si také si myslím, že musí být moc hezké být prachem...:).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Můžeme doufat, že to tak bude.

      Vymazat
  2. Tahle mi z tvé výstavy utkvěla v paměti nejvíc. Fascinuje mě to množství silných momentů v tak krátkém textu :)

    OdpovědětVymazat
  3. Je neuvěřitelné, jak málo slov je potřeba, aby člověk vyjádřil velké věci. "Někdy se mi o tom zdá. Myslím, že musí být moc hezké být tím prachem. Babička si je jistá, že ona se jím už brzy stane. Závidím jí." Tyhle věty asi ještě hodně dlouho nezapomenu. Nádherné. Doslova jsi mi vyrazila dech. Těším se na další ukázku z tvé tvorby!!

    OdpovědětVymazat