sobota 9. února 2019

Proč už nechci být produktivní aneb kvantita versus kvalita

Je toho na vás moc? Všichni někdy podléháme pocitu, že bychom měli dělat víc, než děláme, nebo dokonce víc, než zvládáme. Produktivita je klíčové slovo a je dnes velmi populární. Chceme pracovat efektivně, multitaskujeme a čekáme od sebe nerealistické výkony.

Donedávna jsem vnímala produktivitu jako skvělou věc. Na volné dny jsem si psala seznamy věcí, které je třeba udělat, pěkně odškrtávala a snažila se je všechny stihnout. Jenže mnohdy jsem si naložila víc, než jsem byla schopná zvládnout, a tak jsem často končila den či víkend nespokojená a s vědomím, že mi ještě zbývá spousta práce. Žila jsem v domnění, že čím budu produktivnější, tím budu spokojenější, ale ve skutečnosti jsem málokdy byla tak produktivní, abych se sebou byla vážně spokojená.

Produktivita klade důraz na kvantitu, na množství toho, co uděláme. Živí ve mně posedlost sledovat, kolik napíšu slov nebo kolik přečtu knih. Život by měl být ale především o kvalitě. Jestliže kvalita je opakem kvantity, co je opakem produktivity? Konkrétní slovo neznám, nicméně jsem se rozhodla vykašlat na produktivitu. A pokud i vy nestíháte, jste sami se sebou neustále nespokojení a nic vám není dost, vykašlete se na ni taky.


Nemluvím tu o nic nedělání. Místo důrazu na produktivitu se snažím znát své priority a aplikovat singletasking. Pokud se v těchto pojmech ztrácíte, doporučuju dvě knihy - Singletasking od Devory Zackové a  The Subtle Art of Not Giving a Fuck od Marka Mansona (česky Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele). V té první jsem se dozvěděla, jak je důležité netříštit pozornost a nenechat se rušit vnějšími vlivy. Ta druhá vtipnou formou ukazuje, že život je o volbách, a abyste si vytvořili život, jaký chcete, musíte z něj vyloučit věci, na kterých nezáleží. Myšlenek je v obou knihách mnohem víc, ale tohle pro teď postačí.

To-do listy se snažím dělat už jen v hlavě a jsou mnohem kratší, než byly ty na papíře. Obsahují opravdu to nejdůležitější, co chci daný den udělat a co vím, že je realistické stihnout. Plánuju si i věci jako čtení a nečekám, že mi na ně zbyde čas. Snažím se také na každou činnost soustředit a nekombinovat ji s jinou. Čtu si už jen u večeře, v poledne beru knihu do ruky až po jídle. Při psaní zavřu veškerá další okna. Když se dívám na film, jsem offline.


Když toho sama po sobě nechci nepřiměřeně moc, zjišťuju, že to podstatné se zvládnout dá a dny končím mnohem spokojenější, jak ukazuje i můj Rok v pixelech. Na co nebyl čas dnes, to si naplánuju na zítra a hlavně si to nevyčítám. Všechny plány, které máte v hlavě, musí zůstat flexibilní, protože nikdy nevíte, co se přihodí. A pokud máte všeho nad hlavu, naplánujte si sladké nicnedělání, a další den nastoupíte v plné síle.

Jak jste na tom s produktivitou vy? Jste kamarádi nebo na ni taky kašlete? Jaké jsou vaše priority?

11 komentářů:

  1. Ahoj,
    Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele taky rozhodně doporučuji. Skvělá kniha.
    Takže je rozdíl jen v tom, že teď už produktivní být nechceš? A ve skutečnosti stejně si? Realita je totiž ta, že multitasking není u reálných věcí produktivnější než série singletasků. (Nepočítám obědvání a poslouchání nepříliš důležitého podcastu nebo zpráv)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, děkuji, rozdíl je v tom, že na sebe chci přestat dávat tlak ohledně produktivity a spíš se soustředit na to, abych udělala pár důležitých věcí kvalitně a do hloubky, než abych si odškrtala deset činností na seznamu za den. Největší změna je pro mě osobně to, že už nevnímám slovo "produktivita" jako nějaký ideál. Nebýt produktivní ve smyslu nic nevytvářet nechci, to určitě ne, to bych ani nebyla já.

      Smazat
  2. S tím nesouhlasím, ale jde o tu definici. Ty ji bereš podle parametrů, které jsou třeba pro firmy nebo je produkuje internet. Ale v případě produktivity, kterou prezentují právě blogeři/youtubeři, tak je vidět snaha stihnout dost, ale samozřejmě účelně (protože je přeci blbost, aby se člověk stihl učit 3 předměty za den, ale nic z něj neměl). Proto to na mě působí spíše, jako kdybys účelně chtěla všem říct "jdu proti trendu". Protože produktivita, o které jsi sama psala, že je dnes populární, se zaměřuje o vyložení času k "dělání něčeho", co má smysl. Setkala jsem se s mnoha blogery + youtubery a nikdy to nebylo pouze na kvantitu. Nemyslím to špatně, třeba to na plno dalších nemusí tak působit, ale věřím, že i tobě jde o každého čtenáře a nevezmeš si to jako útok, jde jen o volbu slov a výrazů, což pro tebe může být inspirací co "zlepšit". :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že se každá setkáváme s trochu jiným pojetím "produktivity". Tenhle článek rozhodně neměl být výkřik "jdu proti trendu", ale taková moje rezignace na to snažit se stíhat a zvládat milion věcí a ujištění ostatních, že je to vlastně v pořádku a funguje to, když ponechají pozornost jen několika věcem a činnostem v životě.
      Děkuju za názor a jsem ráda, žes mi dala pozitivnější náhled na produktivitu a organizaci času.

      Smazat
  3. Já jsem se svým plánovacím systémem spokojená, protože mám ráda ten pocit, když si něco můžu odškrtnout. Zároveň jsem si to nastavila opravdu hodně flexibilně, určitě v porovnání s minulým rokem. Dávám si těch úkolů celkem dost, ale ne tolik, aby to nešlo zvládnout. A hlavně si na jejich splnění dávám pomyslně celý měsíc. Takže se mi spí docela dobře. :D :)
    Držím palce, ať je těch dnů v pixelech co nejvíc pozitivních. :)

    OdpovědětSmazat
  4. Já jsem někdy více produktivní a někdy naopak méně. Ale je pravda, že dřívější honba za produktivitou mi znechutila psaní blogu, protože jsem měla pořád pocit, že musím být extra produktivní a psát články pravidelně, i když se mi do toho zrovna nechtělo. To-do listy si dělám většinou týdenní nebo i měsíční a píšu si tam jen to nejdůležitější. Připadá mi, že řada lidí kolem mě je daleko produktivnější, ale co už. :D

    I am Lenka

    OdpovědětSmazat
  5. Konečně někdo nepíše o tom, jak být ještě víc produktivní, jak si správně sepsat to do listy a podobně.. Já jsem dřív byla přesně ten člověk, co si sepisoval ty nesmyslný to do listy a pak jsem byla akorát ve stresu z toho, že jsem si nestihla všechny položky odškrtat.. Od té doby, co jsem se na sepisování to do listů vykašlala se cítím mnohem svobodnější a zároveň mám i pocit, že toho stíhám víc :))

    Another Dominika

    OdpovědětSmazat
  6. Ahoj. Musím říct, že zrovna v této fázi mi přišel článek docela dost vhod. Mám rozplánováno plno věcí, které chci stihnout, a nějak mám pocit, že se to vše nedá, až jsem z toho trochu ve stresu. Takže jsi mi trochu připomněla, že bych měla brzdit. Já s tím celkem souhlasím, myslím si, že dnes hodně lidí jede na kvantitu (a to v mnoha a mnoha odvětvích, oborech), ale samozřejmě jak kdo... Jinak ta kniha Důmyslné umění zní fajn, díky za tip :)

    OdpovědětSmazat
  7. Pekne si vystihla s myšlienkou, s ktorou sa hrám už dlho. Všimol som si, že moji známi, ktorí singltaskujú toho dokážu oveľa viac. Ale ak singletaskuješ, vlastne tiež makáš na produktivite len iným spôsobom :-P

    OdpovědětSmazat
  8. Mně by prospělo zaměřit se právě na singletasking, protože vždycky dělám pět věcí najednou, furt jsem online, a tak neudržím pozornost u jedné činnosti. A mívám toho tolik, že si semtam pro utřídění vážně napíšu nějaký ten seznam (v práci bych bez něj nepřežila), ale ve výsledku jsem zjistila, že nejvíc jsem se potřebovala naučit nedělat nic. Prostě si odpočinout, když potřebuju, a nevyčítat si to.

    OdpovědětSmazat
  9. Zajímavý zamyšlení. Asi je to hodně o tom, jak si to člověk nastaví v hlavě, ale mám to podobně. Snažím se stihnout všechno a pak jsem zklamaná, že jsem to nezvládla a vlastně na další dny ještě víc demotivovaná.

    OdpovědětSmazat