středa 14. září 2016

Žiju v nových kulisách

Se článkem na blog jsem teď měla menší prodlevu. Důvod je jednoduchý. V mém životě se odehrávají změny, kterým je potřeba věnovat čas. Představa stěhování mě vždy trochu děsila. Jak musí být těžké sbalit naprosto všechny věci a převézt je na nové místo, dát jim znovu řád, i když máte naprosto jinak řešené úložné prostory. Jak musí být stresující chodit neznámými místy, hledat v novém městě obchody, papírnictví nebo kavárny, abyste pak zjistili, že máte tohle všechno blíž, než jste si mysleli, jen hledáte na špatné straně ulice. Jak musí být zdlouhavé sžívat se s novým prostředím.

Jenže tohle je život a život je změna, ať už chcete nebo ne. Je to hra, kterou musíte hrát, i když se mění kulisy.


   


Olomouc - malé velké město, město parků a dekingu, město studentů

Do Olomouce jsem se stěhovala v roce 2012, když jsem tam nastupovala do bakalářského studia. Nebylo to stěhování v pravém slova smyslu, přijela jsem s kufrem a taškou, bydlela na koleji a další věci si postupně dovážela týden co týden vlakem. Když nepočítám krátký tříměsíční flirt s Brnem a víkendy a nějaký ten čas o prázdninách strávený doma, žila jsem v Olomouci čtyři roky. Výsledek? Miluju Olomouc. Je to to místo, kde jsem se konečně naučila nějaké samostatnosti, studovala tam, četla si v parku, jezdila na kole a na bruslích, chodila na nejlepší gyros na světě. Je to místo, kde jsem se zamilovala (dvakrát). Olomouc má pro mě tu správnou velikost, správné množství zeleně, knihoven, knihkupectví a papírnictví, a hlavně tu správnou atmosféru. Jsem s Olomoucí na jedné vlně a doufám, že se zase vrátím. Zatím jsem ji ale musela opustit.

 


Brno - město šalin, pracovních příležitostí a akce

Před rokem jsem začala studovat v Brně magisterské studium, dojížděla jsem z Olomouce a můj vztah k Brnu mi vyhovoval. Neznaly jsme se, ale akceptovaly jsme se navzájem. Během tří měsíců, které jsem tu před časem strávila, mi Brno ukázalo kousek sebe, ukázalo mi zábavu, ale i nutnost jezdit všude tramvají a hledat obchody, kde se tolik netvoří fronty. Nicméně jsem se nedostala Brnu příliš k tělu. Vzájemný respekt byl zachován, ale jiskra nepřeskočila.

Jenže teď jsem zpátky. Neplánovaně, zčásti nechtěně. Je to jedna z těch chvil v životě, kdy jste si jisti, že se vaše cesta ubírá určitým směrem a s určitým člověkem. A pak ten člověk postaví do vaší cesty zábranu, řekne "tudy ne" a vy se musíte vydat jinudy. Přes Brno, protože už tam studujete.

Chápu, že pro spoustu lidí je právě Brno to úžasné místo, kde se zbavili závislosti na rodičích, potkali své velké lásky a užili si spoustu zábavy, ale pro mě ne. Připadám si v Brně cize, moc ho neznám a je na mě velké. Na druhou stranu tu ale znám dost lidí a Brno nabízí spoustu možností jak zábavy, tak práce, jen je potřeba se dívat. Tohle je můj poslední studijní rok, a když už nebudu trávit hodiny denně dojížděním, mám možnost je využít jinak. Možná s Brnem jednou budeme kamarádi, možná taky ne, možná budu mít ráda jen jeho malou část, ale to všechno zjistím, až to zkusím. Takže vzhůru do života.

Nějaké návrhy, co bych v Brně neměla minout nebo zmeškat?


13 komentářů:

  1. Milá Radko, držím ti palce, aby sis k Brnu našla pěkný vztah. Bohužel Olomouc nastavila laťku hodně vysoko a ani já jako rodilá brňačka ho nemám raději než to naše univerzitní město s jeho krásnými parky. Trochu mi pomohlo, když jsem si přečetla od Jiřího Kratochvila Brno nostalgické i ironické. On je pravý milovník tohoto města a tak trochu mi dovedl ukázat i jeho krásy. Jestli hledáš přírodu, tak doporučuju Kraví horu, Lužánecký park (i když je v centru), Tyršův sad, Mariánské údolí, Brněnská přehrada, kavárnu u Mahena, kavárnu Podnebí... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc za všechny tipy, Karin :) Olomouci se opravdu jen tak něco nevyrovná, ale snažím se dát Brnu šanci. Na Kraví hoře se mi líbí, ostatní místa ještě vyzkouším. Od Kratochvila jsem četla asi tři knihy, ale tuhle ne, tak můžu zkusit, třeba to pomůže.

      Vymazat
  2. Já se v životě stěhovala nespočetněkrát, ale doufám, že teď už se nějakou chvíli stěhovat nebudu. Takové přechodné místo, kde jsme se osamostatnila od rodičů, pro mě byla Praha. Do Brna to mám moc daleko a neznám to tam. Přeju ti, ať se dobře zabydlíš a ať tam jsi spokojená!

    OdpovědětVymazat
  3. K Brnu si hledám vztah už tři roky a stále se mi střídají fáze "Brno miluju" a "Brno nenávidím". Rozhodně občas zastavuju se prostě jen tak zastavit, zpomalit a zadívat se kolem sebe, protože ve spěchu si člověk Brno tak nevychutná. Ráda se procházím pod Petrovem, uličkami na Špilberk, chodím běhat na Kraví horu, mijulu park u Moravské zemské knihovny.
    Stres se stěhováním chápu, pro mě bylo naprosto "vykolejující" už to, když jsme se s přítelem stěhovali z jednoho privátu v Brně do druhého.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za tipy :) Vždycky mi přišlo, že většina lidí v Brně spěchá a měla jsem to taky tak, když jsem dojížděla a musela jsem stíhat vlaky a autobusy. Teď si snad budu moct občas dovolit jít se jen tak projít a třeba mě Brno překvapí.
      Snad jste se s přítelem úspěšně zabydleli v novém :)

      Vymazat
  4. V Brně i v Olomouci jsem byla párkrát, ale Olomouc jsem si zamilovala už když jsem tam byla poprvé. Brno mě ničím nenadchlo. Ale myslím, že pokud tam budeš delší dobu, určitě ti taky přiroste k srdci. Najdeš tam místa, která budeš mít ráda, parky, knihkupectví, kavárny a brzy tam budeš jako doma. Moc ti držím palce, aby to pro tebe bylo co nejjednodušší, aby sis rychle zvykla a začala si užívat nové prostředí, nová místa, nové kamarády! Měj se krásně a hlavně užívej života! Není důležité kde budeš, hlavní je, abys byla šťastná. Tak nasaď úsměv a vyraž za dobrodružstvím!! Je jen na tobě, jaký tam bude tvůj život!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za povzbudivá slova. Taky si snažím říkat, že přece nezáleží na tom, kde jsem, vždyť kdo ví, kam mě ještě život zavane.

      Vymazat
  5. Milá Radko, Tvůj blog jsem objevila nedávno a moc ráda si sem chodím počíst. Jsem sice o notný kus starší než Ty, ale mám malou dceru, která se řadí mezi introverty...a tak hledám inspiraci a cestu.
    Žiju v Brně už 20 let, i když z něj nepocházím. Mám Brno ráda, jsou tu příjemní lidé. Čím jsem starší, tím méně vyhledávám centrum. Obecně mám ráda sever a západ města. Pohybuji se hodně v Králově Poli, Žabovřeskách a Komíně-jsou to čtvrti, kde se dá nakoupit, zajít na kafe, do kina i na trh. A je to odtud blízko do přírody-třeba na Medlánecké kopce nebo na procházku podél Svratky.
    Kdo hledá, ten najde...a tak i já Tobě přeji, abys Ty "svoje" místa brzy objevila!
    Zdraví Ta Ita

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za komentář. Těší mě, že si můj blog pomalu, ale jistě získává nějaké čtenáře, tak snad se tě to tu bude inspirovat i nadále. Studium v Brně mě zatím drží spíš v jeho středu, všechno chce čas a doufám, že alespoň k některým místům si tu krásný vztah vytvořím. Být na dosah přírody je vždy uklidňující.

      Vymazat
  6. Držím palce! Brno je město fascinujících lidských osudů, tak třeba se k nim přidá i ten Tvůj :)
    O něčem, co bys v Brně neměla minout, vím, ale všiml jsem si, že už jsi dala "zajímá mě to", takže cajk :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Máš na mysli své autorské čtení? Když mi to časově vyjde, stavím se ;)

      Vymazat
    2. Ehm, ano :D Budu se těšit a doufám, že mě tam někdy vystřídáš ;)

      Vymazat