Denně bychom měli
... začít ráno meditací, jógovými cviky nebo během
... napsat si to-do list pro ten daný den, ať víme, co chceme udělat, a můžeme vesele odškrtávat
... věnovat čas čtení zpráv, abychom se orientovali v dění kolem nás
... třídit své myšlenky a povzbuzovat své nápady automatickým psaním
... číst před spaním
Denně bych chtěla
... něco napsat (kousek povídky)
... zacvičit si
... psát si deník
zdroj: canva.com |
Řekněme, že by mi stejně jako Elizabeth Gilbertové, než se stala spisovatelkou, stačilo psát 30 minut denně, pak bych 30 minut cvičila, dalších 30 minut připočtěme na strečink a sprchu. 30 minut bych si pak psala deník, abych se po letech měla k čemu vracet. To vychází celkem na 2 hodiny. Vaše činnosti jsou jiné, třeba chcete denně cvičit na housle nebo se věnovat výcviku svého psa. Spočítejte si svůj čas.
Podtrženo sečteno 3 hodiny a 35 minut čistého času.
Nevím, jak vypadá vás den, ale ten můj je, obzvlášť teď v průběhu semestru, celkem hektický. Věřím, že mnozí z vás to mají podobně. Škola, práce, nakoupit, uvařit, učit se, nezapomínat trávit čas s rodinou a přáteli a chodit spát tak, abyste ráno neměli kruhy pod očima. Kde má vzít obyčejný smrtelník 3 a půl hodiny času? Tady je na místě se trochu zamyslet.
Na jednu stranu téměř každý najde ve svém dni čas, který promrhá činnostmi, jež ani dělat nechce. Typicky třeba čas strávený projížděním facebooku a jiných sociálních sítí, pouštěním nesmyslných videí na youtube nebo prostě jen zíráním z okna. Na druhou stranu ale nejsme stroje, a tak po nás nikdo, ani my sami, nemůže chtít neustále plné nasazení a neustále nějakou činnost. Potřebujeme si čas od času odpočinout, nedělat nic a "dobít baterky" či "naostřit pilu", abychom se opětovně mohli soustředit na svoje úkoly. Když ale budete odpočívat příliš dlouho, naostřená pila se začne otupovat. Tady můžete najít drahocenné minuty k dělání věcí, které chcete.
Další věcí k zamyšlení je, jestli nám tohle všechno stojí za to. Nač se trápit, že nestíháme deset věcí? Vyberte si pět, o které opravdu stojíte, věnujte se jim a zanedbávání ostatních si nevyčítejte. Tak bychom to podle mě měli praktikovat celkově v životě. Vidět, co je pro nás opravdu důležité, a umět si na to najít čas. Zbytek počká.
Skvelý článok. Čo sa týka chvíľky pre seba, ja ju potrebujem skoro každý deň. Len tak sedieť s horúcim čajom, počúvať hudbu, rozmýšľať, poprípade písať alebo čítať. Je to o tom, ako si človek urči priority, aj keď uznávam, že sú dni, kedy to jednoducho nefunguje... kedy sa celý vesmír spojí proti mne a tú chvíľku nemám, ale viem si to vynahradiť.
OdpovědětVymazatSlavikStories
Čítanie je sexy
To je správné, takové chvilky jsou důležité pro zachování duševního zdraví :)
VymazatPoslední dobou mám pocit, že nic nestíhám, je to tím, že se zaučuju do nové práce a docela mě to frustruje. Byla jsem zvyklá mít čas na cvičení, relax, vaření,... a teď pomalu zanedbávám i to jídlo. Už aby to bylo za mnou a měla zas tu chvilku pro sebe.
OdpovědětVymazatDržím palce, ať se v nové práci co nejdřív zaběhneš a všechno půjde jako po drátkách. Mít čas pro sebe je stejně důležité jako mít čas pro druhé.
VymazatTiež to tak vnímam, že je veľa vecí, ktoré chcem robiť a nerobím, veľa vecí, ktoré musím robiť a vyčerpávajú ma a voľné chvíle trávim hlúposťami. Občas oddychovými, ale stále zbytočnými. A pritom nemáme veľa času a treba si užiť maximum :)
OdpovědětVymazatAno, všichni máme stejných 24 hodin denně a je na každém,jak s nimi naloží. Jestli půjde spát s pocitem, že prožil smysluplný produktivní den, nebo že ten čas promrhal.
VymazatKrásné! Bojuju s tím neustále. Čas vs. to čemu bych se opravdu chtěla věnovat. Řekla bych, že je to z velké části o prioritách a o tom začít. Jakmile člověk u něčeho chvilku vydrží už to není tak těžké. Možná by se ti líbil můj článek o Zázračných ránech: http://wish-hope-life.cz/miracle-mornings-zazracna-rana/ ;-)
OdpovědětVymazatNejsme v tom samy, věřím, že s tím bojuje spousta lidí. Děkuju za tip na článek, určitě se k tobě podívám :)
VymazatHezký článek. Já bych ho však doplnil. Z mé strany není ani takový problém najít volný čas, ale najít chuť pro to něco dělat. Člověk si řekne - ano, dnes napíšu stránku povídky, pak ale sedne k noťasu a řádky se míhají v nesmyslných kreacích, tvůrčí nálada v tahu, všechno mažu a nadávám sám sobě, proč nedokážu mít tvůrčí chvilku tehdy, kdy já sám chci. Jindy je zase můj diář znechucen přeplněním a ejhle - jakou já mám tvůrčí chvilku! Takže nejen čas, ale i emoční vrtochy jsou problémy.
OdpovědětVymazatV tomhle máš samozřejmě pravdu, inspirace často přichází v nevhodných chvílích, a když na ni čas máme, kde nic, tu nic, ale právě i tím pravidelným snažením, tím, že člověk na půl hodiny sedne a bude psát hlouposti, pro ten cíl něco udělá, třeba si procvičí slovní zásobu, popis, dialog, cokoliv, a cesta pro inspiraci bude hned přístupnější.
VymazatAno, obdobně jako v tomto článku jsem si před několika dny sčítala čas, který týdně hodlám věnovat určitým činnostem (nejen těm milým, ale také povinnostem), trocha time managementu a sebedisciplíny mi rozhodně neuškodí. Dnes jsem své plnění z předchozího týdne zhodnotila a zjistila, že na tom nejsem vůbec špatně (zelené fajfky k mému velkému překvapení o chloupek převyšují počet červených puntíků), tak snad u ,,chvilkového systému" vydržím déle než jen chvilku:)
OdpovědětVymazatTak to gratuluju a jen tak dál :) Taky jsem absolvovala nějaké workshopy o time managementu, ale že by to nechalo nějaké trvalejší stopy, to se říct nedá. Stále jednám více méně stejně podle svého "selského" rozumu.
VymazatKdyby se mi povedlo vyškrtnout tři hodiny strávené dojížděním, určitě bych víc cvičila, četla si a psala blog. Ale bohužel do školy jezdit musím, učit se musím, stejně jako spát a jít, tak je to občas docela boj si ten čas najít. Ale makám na tom :)
OdpovědětVymazatSkvělý článek :) poslední dny mám pocit, že nic nestíhám, ale stejně si každý den najdu aspoň 5-10 minut na čtení. Plus k tomu 2x týdně po hodině jógy a občas i pár minut jen tak, když se mi chce. Od té doby, co dělám jógu jsem totiž tak nějak pochopila, že to je důležité, i když pak třeba budu méně spát nebo tak, je důležité mít každý den aspoň těch pár minut, kdy je člověk opravdu šťastný. A ať je šťastný čímkoli a uteče mu cokoli, tohle nikdy nebude ztracený čas. Běžně si dávám pauzu když už cítím, že to není ono a že se musím do dané věci (učení atd.) neskutečně nutit. Přečtu třeba jednu kapitolu, na chvíli se postavím na hlavu a pak šup, to, co jsem se neúspěšně učila klidně hodinu najednou umím za pár minut...
OdpovědětVymazat