neděle 6. srpna 2017

Čas o samotě

Samota má spoustu tváří a spoustu fází. Některé se ke mně pravidelně vrací, některé jsou nové. Některé jsou příjemné, jiným bych se v té chvíli raději vyhnula, ale věřím, že všechny mají nějaký smysl. Čas o samotě nám pomůže se poznat, spoustu věcí si ujasnit a v neposlední řadě nás zocelí, protože kdo nezvládne žít sám se sebou, nemůže dobře zvládnout cokoliv dalšího.

V posledním článku jsem psala, že se cítím jako osamělé dítě, kterému všichni kamarádi odjeli někam na prázdniny. Situace se nezměnila, změnil se můj přístup. Postupně jsem se se svou samotou sžívala, začala si ji dokonce užívat a cítit se v ní jistá a silná.

Nikdo vám nediktuje, co budete kdy dělat, a když si někam vyrazíte, nemusíte se nikomu podřizovat. Čas o samotě pro mě neznamená být zavřená mezi čtyřmi stěnami. Naopak právě čas, kdy si dopřejete sami návštěvu míst, která vás lákají, přinese do vašeho života nové lidi dle vašeho gusta spíš, než když vyrazíte se skupinou starých známých. Čas o samotě mi také pomohl tolik se nesrovnávat. Dívám se na sebe do zrcadla, vidím jen sebe a obleču si, co mi sluší. Ne to, co včera slušelo spolužačce. Víc času teď trávím jen sama se sebou, než se všemi jinými lidmi dohromady a mám se o to radši. Ráda si dělám drobné radosti, ale zároveň nezahálím.

samota
Sama mezi slunečnicemi, avšak s Olympusem

Užívat si samotu je osvobozující a věřím, že každý potřebuje strávit nějaký čas sám, obzvlášť introverti. Ti ve chvílích samoty čerpají energii, kterou vydali mezi lidmi, a tvoří si svůj vlastní svět, svou vlastní oázu klidu.

Jenže pak se o slovo přihlásí ta fáze, kdy si kladete otázku, proč zrovna vy? Proč vás někdo nevezme za ruku? Proč vaši kamarádi mají zrovna teď plné ruce práce? Doufám, že správnou reakcí na tuhle fázi by mohla být změna. Posledně jsem zkusila upnutí se k minulosti a to nevyšlo, tak tentokrát mířím do budoucnosti. Jsem v ní sama, zatím. Stěhuju se do pokoje, kde je jen jedna postel. Ještě nikdy jsem nebydlela v pokoji, kde je jen jedna postel. Ještě nikdy jsem neměla svůj pokoj.

Jaká fáze samoty přijde potom? Uvidíme, ale věřím, že mi otevře nějaké nové dveře. Možná k novým příležitostem, možná do takové části mého nitra, kde jsem ještě nebyla.


8 komentářů:

  1. Výborný článek. Nepovažuju se za úplného introverta, ale ráda jsem sama a úplně s tebou soucítím. Celý týden jsem teď strávila ve společnosti víc, jak 100 lidí a nyní se okolo mě doma všichni diví, že chci být sama, že nic neříkám a že nikam nejdu. Jsem unavená, potřebuju načerpat energii a chvíli se věnovat pouze sobě, ne ostatním lidem. Chci mít svojí sobeckou chvilku jen pro sebe.
    Nevadí mi být sama, nevadí mi mít postel jenom pro sebe. Jsem ve stádiu, kdy to potřebuju, po tom všem.
    Děkuji, že vím, že v tom nejsem sama.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věřím, že chvilku jen pro sebe potřebujeme někdy všichni, ale není to něco, o čem by se mainstreamově mluvilo.

      Vymazat
  2. Súhlasím... samota vie byť čarovná :) Takisto si užívam chvíle sama, viem si oddýchnuť, premýšľať alebo proste robiť, čo chcem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je důležité mít čas na přemýšlení, samota je na to jako dělaná, jen se pak člověk nesmí v něčem zbytečně utápět.

      Vymazat
  3. Páni, tenhle článek se moc povedl. Téma, o němž hovoříš, je mi docela blízké. Někdy se cítím součástí něčeho, když jsem sama doma. Někdy si připadám osaměle mezi lidmi a to i mezi těmi blízkými. Mám ráda samotu a obzvlášť samotu ve dvou (dělám si, co chci, ale vedle sebe mám někoho. Který si tedy taky dělá, co chce. :D )

    Měj se krásně! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Samota. Miluju to slovo. Ostatní ale asi ne. Nechápou, že já jsem tak nastavená, je to princip mého bytí. Takže když mě týden některá z kamarádek neuvidí, hned začnou plašit, co se mnou je a co se děje. Trvalo mi asi měsíc všem vysvětlit, že já mám v podstatě dva módy - čas, kdy jsem sama; a čas, kdy jsem s ostatními. Z nějakýho důvodu to prostě nedokázaly pochopit a snažily se mě táhnout ven. Moje samota je pro mě čas odpočinku a zdroj inspirace.

    https://gingerjannie.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  5. Já trávím čas ráda o samotě. Z práce mám lidí až až, tak se vždy těším domů na zahrádku, kde budu mít klid. S manželem si vypijeme kávu a pak už si každý dělá to svoje. Miluju to mlčení, a to, že mi do práce nikdo nemluví :-D . Práce na zahradě mě nabíjí energií a také mi pomáhá to, že už skoro rok užívám Guaranu , která mi také pomáhá, abych nebyla tak vyčerpaná :-) .

    OdpovědětVymazat