středa 20. září 2017

Tohle je ten život a je můj

Bylo půl deváté večer, krájela jsem mrkev a připravovala si jídlo na druhý den do práce, když mě ta myšlenka zčistajasna uhodila. Vystoupila z roje ostatních myšlenek, co mi krouží hlavou, a kterým nevěnuji pozornost, protože držím v ruce nůž. Tohle je ten život. Zcela prostě, nic víc a přece vím, co mi ta myšlenka chtěla naznačit. Tohle je ten život, na který jsi čekala osmnáct let. Osmnáct let ve školní lavici, od základní přes střední až po vysokou školu. Hlavně v posledních několika letech to bylo chvílemi k nevydržení a já už chtěla ten život bez školy a nikam nevedoucích povinností.

Teď přišel. Můj život, ve kterém se snažím naspat každý den osm hodin, protože potřebuju energii na dalších osm hodin v práci a zbylých osm hodin dělím mezi přesuny po městě, jídlo, vaření, praní, nakupování a různé vyřizování a konečně i mezi to, co mám ráda. Mezi přátele, čtení, trochu cvičení, psaní a další tvůrčí činnosti. Řekli byste nic moc. Ale já jsem spokojená, protože vím, že tohle není konečná. Naopak, je to první stupínek toho života. A jestliže tohle je první stupínek, moc se těším, kam to povede dál.




Krájím tu mrkev a uvědomuju si, že nikdo nemá právo mi říkat, jestli je tenhle život správný nebo ne. Stejně jako má každý člověk jinou definici úspěchu, každý má i právo rozhodovat o tom, jak svůj život naplní a jakým směrem ho bude rozvíjet. Nikdo mi nemůže tvrdit, že život dává smysl jen tehdy, když si založíte velký byznys, který vám vydělává, zatímco vy se válíte na pláži. Nikoliv. Můžeme si vybrat cokoliv a kdykoliv to posunout kamkoliv.

Když si někdo vybere být matkou na plný úvazek a kariéru pověsit na hřebíček, je to jeho život. A když se já rozhodnu denně dojíždět do práce, kde trávím většinu času, abych se něco naučila a připravila si půdu do dalších let, a přitom budu vařit v pidikuchyňce a před spaním číst příběhy z vymyšlených světů, je to můj život. Tenhle život.

10 komentářů:

  1. Krásné.
    Přesně takové smíření je jedno z těch, po kterém se člověku uleví nejvíce. Uvědoměním si, že všichni ti lidi, kteří ti kecali kdy do života, s tebou u toho krájení mrkve nejsou. Jsi to jenom ty a přesto se cítíš spokojená. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář. Vystihla jsi to :)

      Vymazat
  2. Myslím, že to je jen na tobě, jak žiješ svůj život, jestli je dostatečně správný pro tebe. Někdo považuje za správné číst. Někdo sportovat. Někdo trávit čas s lidmi. Někdo odpočívat. Nevím, dosaďme si cokoliv.

    Já se strašně těším, až budu ze školy. Sice strašně ráda studuji, ale jen to, co mě baví a jen tehdy, když chci. Většinou se ke svým oblíbeným činnostem, z nichž se stala povinnost, jako jsou jazyky nebo dějepis, dokopu, ale prostě to není ono. Bohužel si na ten život ze školy budu muset ještě nějakou dobu počkat. Nechci to zas udělat tak, že vyjdu ze střední a na vysokou půjdu o něco později, protože tak flexibilní asi nejsem. :D

    Měj se krásně a jez mrkve! ^^

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Škola je skvělá příležitost pro to získat čas, ujasňovat si spoustu věcí a získávat zkušenosti, dokud člověk ještě nemá tolik zodpovědnosti, aby se všechno zbortilo, když se nějaký pokus nezdaří. Takže věřím, že minimálně v tomhle má škola smysl, i když je to někdy trápení.
      Taky se měj krásně :)

      Vymazat
  3. Radko nádhera! Mockrát ti děkuji za tenhle kratičký a přitom tak krásný, výstižný článek plný optimismu a naděje. Čím jsem starší, tím víc o něm přemýšlím. Tenhle život...není takový, jaký jsem si ho představovala, nejsem tam, kde jsem si před pár lety myslela že budu. Jsem někde jinde, jdu jinou cestou, ale vím, že to tak chci. A tvoje myšlenky mě v tom utvrdily! Je to můj život a nikdo ho za mě neprožije! A musím říct, že jsem šťastná i když jsem ze své cesty trochu odbočila, nelituji a jdu dál se vztyčenou hlavou, protože vím, že někde přede mnou je můj cíl!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Život nám kolikrát nachystá něco mnohem lepšího, než jsme si naplánovali a poslední dobou mě to takhle moc baví. Je moc dobře, že dokážeš přijímat, co ti život nadělí a být spokojená :)

      Vymazat
  4. Moc nemusím podobný zamyšlení, ale v tomhle se fakt vidím :)
    Sarushef blog

    OdpovědětVymazat
  5. Hlavní podle mě je to, jestli si při tom krájení mrkve můžeš říct "jo tohle je fajn, takhle jsem šťastná". A když jo, tak je jedno jestli krájíš mrkev, dýni nebo brambory, hlavně že tě to krájení baví. ;)

    OdpovědětVymazat
  6. Krásný článek, je pěkný číst, že je někdo spokojený se svým životem :)

    OdpovědětVymazat
  7. Moc krásně napsané ! :) Kéžby každý tak prozřel a byl spokojený.

    OdpovědětVymazat