Když jsem se stěhovala, měla jsem na kroužku navlečené pouhé dva klíče, poprvé od základní školy, když jsem chodila jen do školy a domů, neměla jsem žádný studentský byt nebo kolej, žádnou brigádu a žádného přítele, dokonce ani klíče od bytu prarodičů. Najednou jsem na tom byla stejně jako ta desetiletá holka.
Jenže život jde dál a na klíčích je to znát. Nový byt - nové klíče. Nová brigáda - nové klíče. Na brigádě chtějí vypomoct v druhém provozu - nové klíče.
praktické klíče |
Asi neexistuje člověk, který by dokumentoval proměnu svých klíčů od doby, kdy mu na prvním stupni svěří klíče od domu, po dobu, kdy mu klíče seberou úplně, protože je senilní a utíká z domu. Ale mohl by to být zajímavý projekt. Jak moc se asi svazky klíčů proměňují v průběhu lidského života?
Věřím, že alespoň zčásti naše klíče mapují náš život, co všechno máme, kolik lidí v nás vkládá důvěru. Klíče můžou odrážet i naši osobnost. Moje klíče jsou ryze praktické. Jediným přívěskem jsou žetony do košíku v obchodě a barevné hlavičky na klíčích jsou tam čistě jen z důvodu rozlišování, který klíč je od čeho. Jiní lidé ale mají na kroužcích zavěšené vzpomínky, ať už jsou to různé přívěsky nebo klíče od míst z jejich minulosti. Někdo s sebou nosí klíče od svých zájmů, ať už je to pouzdro na hudební nástroj nebo zámek kola, někdo s sebou nosí klíče od tajemství, od svého soukromého deníku.
klíče plné zálib a vzpomínek |
Třeba jednou přijde čas, kdy budeme všechno otevírat otiskem prstu nebo kódem v mobilu, ale zatím máme staré dobré klíče, které rachotí v taškách, škrábou displeje telefonů a dají se v případě nouze použít jako zbraň. Klíče mapují naši cestu životem a to, že máme kroužek příliš prázdný, je jen znamení, že máme spoustu místa pro další lidi, zážitky, příležitosti. A když místo nemáme, vždycky můžeme přidat nový kroužek.
Co o vás vypovídají vaše klíče? Už jste o tom někdy přemýšleli?
Velmi zvláštní článek. Nikdy jsem o tom tak nepřemýšlela. Vlastně nikdy mě ani nenapadlo přemýšlet o klíčích. Možná proto, že mám klíčů málo. Od domu a od garáže a to je všechno. Přitom ty klíče si leží zapomenuté v kabelce a skoro nepoužívané. Doma jsem málo, protože bydlím na kolejích 170 km od domova. Tam klíče nechávám na recepci a od hlavních dveří si otevírám kartou. Když tak o tom přemýšlím, začínám se opravdu těšit na den, kdy se v mém svazku klíčů objeví ten nový, který otevře dveře do nové kapitoly mého života. Děkuji ti za krásný článek, díky kterému jsem mohla trochu popřemýšlet také o svém životě a o změnách, které jsou za mnou i přede mnou.
OdpovědětVymazatMuset klíče na kolejích odevzdávat na recepci mi přijde zvláštní, ale možná jen proto, že já to tak neměla. S podepsáním smlouvy jsem je dostali a s odstěhováním odevzdali.
VymazatNa TEN klíč od domova se také těším, kdo ví, kdy přijde.
Jsem ráda, že se článek líbil a naladil tě na přemýšlivou vlnu :)
Moje klíčenka, stará a odrbaná, prakticky nepoužitelná tkanička, je z mé třetí třídy. Deset let od doby, co jsem ještě jako malé fňukně stával před školou a na krku nosil dva klíče - od domu a od deníčku. Ty dva klíče stále mám. A klíče od starého domu. A klíče od sousedů, když potřebují vyvenčit psa. A ilegálně okopírovaný klíč od intru a starý klíč od skřínky ve škole, která se vyhodila. Moje klíče jsou skutečně klíče od vzpomínek a starých míst. Mimo to sbírám zátky od RedBullů z probdělých nocí nad seminárními pracemi a domácími úkoly. A nakonec jedno do publika vhozené trsátko z mého prvního koncertu Arakainů. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale díky tomuto článku jsem začal. Člověk si neuvědomuje každodennosti, i když by mu měly být blízké a nějaké to přemýšlení by si zasloužily. Námět na zajímavý výzkum.
OdpovědětVymazatTo je hotová historie klíčů! Díky, že ses o ni podělil :) Ono se to nezdá, ale hodně lidí je nostalgických, co se týče klíčů, které jsou původně praktická věc.
VymazatKlíčenky ani nic takového nemám. Jsem věcná a stručná v životě a nemám ráda zbytečnosti.
OdpovědětVymazatDíky za příspěvek, i tohle můžou klíče odrážet. Tvůj blog říká něco jiného, ale lidi se mění.
VymazatJá mám klíč od matčina bytu (domu, schránky...), od našeho domu a bytu, klíče od práce (tři), od kanceláře, kde dobrovolničím (dva), no prostě svazek k píííí.
OdpovědětVymazat-----------------
Http://www.mysikralovna.cz
A propos. Klíčenky mám. Mám na klíčích LEGO kačenku, kterou dostala mamka od obchoďáka v dobách, kdy pracovala v hračkárně, a psí známk (očkovací a městskou) - když jdu z noční ve tři ráno se psem, tak to cinká noční Olomoucí a mě to sere.
VymazatMé klíče o mě vypovídají, že potřebuju nový traktor...
OdpovědětVymazatJá mám už někdy od osmnácti obrovský svazek klíčů, kde jsou klíče od domu, kolejí, domu u babičky, zkušebny s kapelou, garáže a já nevím, čeho všeho ještě. Jednou za rok akorát tak vyházím staré klíče, ale spíše to přibývá. A to tam nejsou klíče od práce. Ty mám na klíčence zvlášť. Ale naštěstí dělám jenom navolávání, takže člověk moc klíčů nepotřebuje. Jenom ten hlavní s čipem od vchodu. ;-)
OdpovědětVymazatDoufám teda, že na mě moc klíče neprozrazují a že jim nikdo nevěnuje pozornost. Když se totiž na to podívám, tak moje klíče jsou docela chaos a je jich tam tolik, že pořádně ani nevím, k čemu všechny jsou. Dokonce tam mám klíče od bytu, kde jsem bydlela ještě před 15 lety. :-D
OdpovědětVymazat