středa 2. listopadu 2016

Co prozradí klíče

Poměrně nedávno jsem si v prošla na můj vkus velkou životní změnou. Nakonec se toho zas až tolik nezměnilo, a jestli ano, tak se mi to podařilo dobře vstřebat. Nicméně tehdy před několika měsíci, když jsem opouštěla známé město, známé lidi a vyjeté koleje, mou pozornost upoutal svazek klíčů. Podívala jsem se na tu hromádku klíčů, kroužků a přívěsků a viděla, kolik toho nechám za sebou, o kolik klíčů přijdu.

Když jsem se stěhovala, měla jsem na kroužku navlečené pouhé dva klíče, poprvé od základní školy, když jsem chodila jen do školy a domů, neměla jsem žádný studentský byt nebo kolej, žádnou brigádu a žádného přítele, dokonce ani klíče od bytu prarodičů. Najednou jsem na tom byla stejně jako ta desetiletá holka.

Jenže život jde dál a na klíčích je to znát. Nový byt - nové klíče. Nová brigáda - nové klíče. Na brigádě chtějí vypomoct v druhém provozu - nové klíče.

praktické klíče


Asi neexistuje člověk, který  by dokumentoval proměnu svých klíčů od doby, kdy mu na prvním stupni svěří klíče od domu, po dobu, kdy mu klíče seberou úplně, protože je senilní a utíká z domu. Ale mohl by to být zajímavý projekt. Jak moc se asi svazky klíčů proměňují v průběhu lidského života?

Věřím, že alespoň zčásti naše klíče mapují náš život, co všechno máme, kolik lidí v nás vkládá důvěru. Klíče můžou odrážet i naši osobnost. Moje klíče jsou ryze praktické. Jediným přívěskem jsou žetony do košíku v obchodě a barevné hlavičky na klíčích jsou tam čistě jen z důvodu rozlišování, který klíč je od čeho. Jiní lidé ale mají na kroužcích zavěšené vzpomínky, ať už jsou to různé přívěsky nebo klíče od míst z jejich minulosti. Někdo s sebou nosí klíče od svých zájmů, ať už je to pouzdro na hudební nástroj nebo zámek kola, někdo s sebou nosí klíče od tajemství, od svého soukromého deníku.

klíče plné zálib a vzpomínek

Třeba jednou přijde čas, kdy budeme všechno otevírat otiskem prstu nebo kódem v mobilu, ale zatím máme staré dobré klíče, které rachotí v taškách, škrábou displeje telefonů a dají se v případě nouze použít jako zbraň. Klíče mapují naši cestu životem a to, že máme kroužek příliš prázdný, je jen znamení, že máme spoustu místa pro další lidi, zážitky, příležitosti. A když místo nemáme, vždycky můžeme přidat nový kroužek.

Co o vás vypovídají vaše klíče? Už jste o tom někdy přemýšleli?

11 komentářů:

  1. Velmi zvláštní článek. Nikdy jsem o tom tak nepřemýšlela. Vlastně nikdy mě ani nenapadlo přemýšlet o klíčích. Možná proto, že mám klíčů málo. Od domu a od garáže a to je všechno. Přitom ty klíče si leží zapomenuté v kabelce a skoro nepoužívané. Doma jsem málo, protože bydlím na kolejích 170 km od domova. Tam klíče nechávám na recepci a od hlavních dveří si otevírám kartou. Když tak o tom přemýšlím, začínám se opravdu těšit na den, kdy se v mém svazku klíčů objeví ten nový, který otevře dveře do nové kapitoly mého života. Děkuji ti za krásný článek, díky kterému jsem mohla trochu popřemýšlet také o svém životě a o změnách, které jsou za mnou i přede mnou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Muset klíče na kolejích odevzdávat na recepci mi přijde zvláštní, ale možná jen proto, že já to tak neměla. S podepsáním smlouvy jsem je dostali a s odstěhováním odevzdali.
      Na TEN klíč od domova se také těším, kdo ví, kdy přijde.
      Jsem ráda, že se článek líbil a naladil tě na přemýšlivou vlnu :)

      Vymazat
  2. Moje klíčenka, stará a odrbaná, prakticky nepoužitelná tkanička, je z mé třetí třídy. Deset let od doby, co jsem ještě jako malé fňukně stával před školou a na krku nosil dva klíče - od domu a od deníčku. Ty dva klíče stále mám. A klíče od starého domu. A klíče od sousedů, když potřebují vyvenčit psa. A ilegálně okopírovaný klíč od intru a starý klíč od skřínky ve škole, která se vyhodila. Moje klíče jsou skutečně klíče od vzpomínek a starých míst. Mimo to sbírám zátky od RedBullů z probdělých nocí nad seminárními pracemi a domácími úkoly. A nakonec jedno do publika vhozené trsátko z mého prvního koncertu Arakainů. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale díky tomuto článku jsem začal. Člověk si neuvědomuje každodennosti, i když by mu měly být blízké a nějaké to přemýšlení by si zasloužily. Námět na zajímavý výzkum.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hotová historie klíčů! Díky, že ses o ni podělil :) Ono se to nezdá, ale hodně lidí je nostalgických, co se týče klíčů, které jsou původně praktická věc.

      Vymazat
  3. Klíčenky ani nic takového nemám. Jsem věcná a stručná v životě a nemám ráda zbytečnosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za příspěvek, i tohle můžou klíče odrážet. Tvůj blog říká něco jiného, ale lidi se mění.

      Vymazat
  4. Já mám klíč od matčina bytu (domu, schránky...), od našeho domu a bytu, klíče od práce (tři), od kanceláře, kde dobrovolničím (dva), no prostě svazek k píííí.

    -----------------
    Http://www.mysikralovna.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A propos. Klíčenky mám. Mám na klíčích LEGO kačenku, kterou dostala mamka od obchoďáka v dobách, kdy pracovala v hračkárně, a psí známk (očkovací a městskou) - když jdu z noční ve tři ráno se psem, tak to cinká noční Olomoucí a mě to sere.

      Vymazat
  5. Mé klíče o mě vypovídají, že potřebuju nový traktor...

    OdpovědětVymazat
  6. Já mám už někdy od osmnácti obrovský svazek klíčů, kde jsou klíče od domu, kolejí, domu u babičky, zkušebny s kapelou, garáže a já nevím, čeho všeho ještě. Jednou za rok akorát tak vyházím staré klíče, ale spíše to přibývá. A to tam nejsou klíče od práce. Ty mám na klíčence zvlášť. Ale naštěstí dělám jenom navolávání, takže člověk moc klíčů nepotřebuje. Jenom ten hlavní s čipem od vchodu. ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. Doufám teda, že na mě moc klíče neprozrazují a že jim nikdo nevěnuje pozornost. Když se totiž na to podívám, tak moje klíče jsou docela chaos a je jich tam tolik, že pořádně ani nevím, k čemu všechny jsou. Dokonce tam mám klíče od bytu, kde jsem bydlela ještě před 15 lety. :-D

    OdpovědětVymazat